Historie obce Skvrňov

V první písemné zmínce o obci Skvrňov, původně Skvrnějov, z roku 1295, jsou jména vladyků ze Skvrňova – Vlastek, Záviš, Byčen, Smil, Jarohněv a Černín, kterým náležela větší část vsi. Menší část náležela klášteru Sázavskému. Ten míval díl vsi již od 2. poloviny 12. století, ze kterého pochází dosud pěkně zachovalý románský tribunový kostel Sv. Havla.

Počátky osídlení tohoto kraje slovanskými kmeny Zličanů jsou zřejmé z rozsáhlého hradiště nedalekých Hryzel (ze střední doby hradištní 9. století).
Sázavskému klášteru patřila část vsi až do r. 1620, kdy poslední nemovitý klášterní statek prodal opat Jiří Pavlín Adamovi z Valdštejna ke Komornímu Hrádku. Mezi vlastníky dvorů patřil po smrti bratrů Jana, řečeného Hakník a Buška, i král Václav IV. Od 2. poloviny 15. do 17. století patřila větší část Skvrňova k Zásmukám.
Za třicetileté války utrpěl Skvrňov tolik, že v r. 1654 v něm sídlili pouze tři sedláci, ostatní stavení byla pustá a zbořená. Ves byla brzy obnovena, a tak v roce 1750 jsou uváděni 4 celopotažníci, 2 polopotažníci, 6 chalupníků, kovář, řezník z krámu a šenkýř. V r. 1788 bylo ve vsi 45 čísel a v r. 1843 jich bylo 62 se 470 obyvateli.
Od roku 1785, po zrušení sázavského kláštera, byl Skvrňov přifařen do Vavřince.
V r. 1829 byla ve Skvrňově založena škola, když předtím chodily děti do školy vavřinecké. První škola byla v chalupě, kterou koupil František Ptáček. Živil se vyučováním hudby a polařením. V letech 1846-47 bylo ve škole 86 školních dětí. V roce 1883 bylo započato se stavbou nové školy, ve které se začalo vyučovat 1.1.1885. V r. 1898 byly ve Skvrňově 2 třídy, 2 učitelé a 118 dětí.

Pár řádek o obci z knihy Paměti Kouřimska:

Vesnice, připomínaná poprvé v roce 1295, byla ve středověku rozdělena mezi benediktýnský klášter v Sázavě a místní zemanský rod. Po vyvrácení sázavského opatství husity v roce 1421 připadla větší část Skvrňova pánům z Kunštátu, další díly vesnice byly rozděleny mezi několik šlechtických majitelů.
Roku 1433 získali jeden ze zdejších dvorů sázavští benediktýni, kteří jej drželi až do roku 1620, kdy byl prodán pánům z Valdštejna a spojen s panstvím Komorní Hrádek. Zbývající díly vesnice ovládl v letech 1543 – 1557 Adam z Říčan, a trvale je připojil ke svému zásmuckému panství. Mezi dvojí vrchnost byl Skvrňov rozdělen až do 19.století.

Významnou památkou české románské architektury je zdejší kostel sv. Havla, postavený v první čtvrtině 13. století hutí sázavského kláštera. Stavba se skládá z půlválcové apsidy, obdélné lodi a hranolové věže, jejíž horní podlaží je prolomeno charakteristickými sdruženými okny.
Navzdory puritánské opravě v roce 1902 si kostel do značné míry uchoval původní ráz. V jeho interiéru, vybaveném pseudoslohovým mobiliářem z roku 1877, se nachází zajímavá románská tribuna, která spočívá na válcovém sloupku, upravovaném na počátku 20.století. Hlavní oltář nese obraz sv.Havla od Viléma Kandlera ze 70.let 19.století.

Od roku 1850 je obec samostatnou obcí, v roce 1922 zde žilo 468 obyvatel v 81 číslech popisných. V roce 1929 byla obec elektrifikována a v roce 1941 byl do obce zaveden z Uhlířských Janovic telefon. V roce 1951 si první auto v obci (značky Ford) pořídil pan Jaroslav Hanzálek (čp. 13) a provozoval s ním autodopravu. Na podzim roku 1954 byla do obce zavedena přímá autobusová linka z Kolína a v roce 1956 bylo založeno místní Jednotné zemědělské družstvo (JZD) „Tvorba“, do kterého muselo nedobrovolně vstoupit všech 27 drobných zemědělců z obce; později k němu bylo připojeno JZD Církvice (1960) a tento celek byl sloučen s JZD Horní Kruty (1973). V letech 1960-92 byl Skvrňov střediskovou obcí, pod kterou spadaly sousední Církvice. V roce 1992 se obec Církvice osamostatnila.

Z místní kroniky

1922 – Při sčítání lidu bylo napočteno ve zdejší obci 468 obyvatel a 81 domů. Živnostníci – hostinští František Douděra a Josef Kubelka, obchod se smíšeným zbožím Kamil Weinbergr, kovář Josef Meloun, kolář Jaroslav Dytrych, krejčí Josef Bareš, obuvník Antonín Lejček, truhláři Josef Pečenka, Antonín Hrubý, Antonín Smrkovský a Jaroslav Henrych. Byla založena obecní knihovna. Bylo pořízeno 50 svazků knih zábavných ku čtení.
1929 – 18. října zapínali a rosvěceli montéři od svazu elektrárenského světla elektrická.
1937 – Náboženská obec církve českobratrské, která roku loňského otevřela ve zdejší obci Husův sbor, zbudovaný příkladnou obětavostí a svépomocí, pořídila si z dobrovolné sbírky, na kterou přispěli i občané jiného vyznání, zvon, který byl na Hod Boží svatodušní slavnostně zavěšen na zvonici Husova sboru.1941 – Pro lepší styk s občany byl zaveden do obce telefon. Každé popisné číslo mělo povinnost vykopat jámu pro sloup. Telefonní větev z Uhlířských Janovic byla vedena přes Vavřinec do Církvice a do Skvrňova.
1949 – Z pěněz získaných ze zábav, májí a divadel se velice aktivní mládež rozhodla, že instalují po celé vsi rozhlas. S touto neobvyklou atrakcí byla vesnice v širokém okolí známa.
1951 – První auto v obci vlastnil pan Hanzálek Jaroslav č.p. 13, který měl auto značky FORD a provozoval autodopravu.
1954 – Na jaře tohoto roku byla zavedena autobusová linka z Kolína do Církvice a až na podzim byla prodloužena do Skvrňova. Nějaký čas po zavedení autobusové linky se začalo se školní docházkou do měšťanské školy do Zásmuk. Ve Skvrňově zůstala obecní škola od 1. do 5. třídy.
1956 – V březnu letošního roku založilo 27 občanů Skvrňova Jednotné zemědělské družstvo.
1960 – Po bilanci prvního roku společného hospodaření celé vsi okres nařídil sloučit družstvo Skvrňov s Církvicí. Sloučeno bylo nejen družstvo, ale i místní národní výbor. Sídlo bylo určeno do Skvrňova.
1962 – Nejvíce činný pro kulturní akce v obci byl Hasičský sbor. Díky Hasičskému sboru byla kultura v obci na vysoké úrovni. Pořádaly se plesy, taneční zábavy a hlavně pestrý silvestr s programem.
1965 – V obci bylo založeno myslivecké sdružení. Toto myslivecké sdružení založilo několik místních občanů.
1967 – Místní národní výbor v obci rozhodl o regulaci potoka až od pramene. Po špatných zkušenostech z minulých let, kdy postihly obec dvě povodně, bylo rozhodnuto, že se potok má vyčistit a v některých místech také regulovat.
1973 – Po Novém roce byli občané seznámeni s tím, že družstvo Tvorba se sídlem ve Skvrňově se bude slučovat s družstvem Horní Kruty.
1975 – S příchodem jara se začalo s výstavbou budovy místního národního výboru a hasičské zbrojnice – vše jako jedna budova. Pod vedením Svazarmu a Hasičského sboru se pořádaly „Zelené máje“, které se díky velké chuti a obětavosti všech účinkujících a díky krásnému počasí vydařily.
1990 – V té době došlo ke zrušení mateřské školy pro malý počet dětí. V budově školy v přízemí došlo k rekonstrukci místností a tím v nových prostorách vzniklo nové pohostinství.
1992 – Obec Církvice se osamostatnila svou samosprávou.
1993 – JZD Horní Kruty se v tomto roce definitivně rozpadlo a vytvořily se tři samostatné celky. Skvrňov a Církvice se připojily k ZD Hořany.